Trainspotting 2

MV5BNTc2Mzg3NTQtMzBkMS00NjQzLWEyNDAtYTFmNWRmOGNiN2NiL2ltYWdlXkEyXkFqcGdeQXVyNjU0OTQ0OTY@._V1_SY1000_CR0,0,673,1000_AL_

Původní Trainspotting z roku 1996 je „kultovní film“ a „generační zpověď“. Komu v půlce 90. let bylo dvacet, a vyrostl v komunistický zemi, ještě nic nechápal.

„My jsme byli mladí, nadšeni ze svobody, kapitalismu a najednou nám někdo řekl: můžeš si kupovat super věci… a nebo se vyser na všechno a ufetuj se. A my jsme to nechápali,“ konstatuje Štefan. Směje se při tom. „Dneska už to chápem.“

„Tak půjdeš do kina s náma?“

„Nepujdu,“ konstatuje. „Něco by se ve mně zkazilo.“

Cestou se smějem, jak mého ex dostává krize středního věku, když si myslí, že by ho shlédnutí filmu psychicky položilo.

Cestou zpátky už se nesmějem.

Jestli se máte rádi, nechoďte na Trainspotting 2.

„Není to veselej film,“ prohlásil při natáčení jeden z protagonistů. „Je to film, kterej se vás zeptá, co že jste to udělali se svým životem?“

Pak vyšel trailer, a první komentáře psaly, na adresu hrdinů: „Divím se, že to přežili, celejch těch dvacet let.“

„Divím se, že jsme přežili my,“ reagoval někdo další. Celý příspěvek

Fuck off Facebook

cropped-2016_03_04_35.jpgPo dlouhém (a naprosto marném) boji s cenzurou jsem se rozhodla přesunout se z Facebooku na Twitter, kde mi to kupodivu prochází a fanoušků tam mám tři krát tolik. Pokud si nechcete kazit život tou bandou otřesných exotů, kteří tvoří český Twitter, nechte si blog posílat e-mailem nebo ho sledujte přímo tady. Brzo zase něco vyjde, slibuju.

„Vždycky jsem hledala uspokojení“ – rozhovor pro Lascivní

Rozhovor vyšel 9. ledna 2017 na erotickém magazínu Lascivní.cz.

Foto z cyklu "S Norou naživu", Petr Jedinák, 2015

Foto z cyklu „S Norou naživu“, Petr Jedinák, 2015

Mohla byste pár slovy popsat sebe jako osobnost?

Sebe člověk těžko popisuje, takže si vypůjčím, co o mně řekli ostatní: divoká krev z genů maďarských nájezdníků, dobrá duše, holčička, fatální žena. Jak to jde dohromady, to nevím. Byla jsem mnoho věcí pro řadu lidí a jsem jimi i dnes.

Jste jedna z mála českých erotických bloggerek, která se nestydí ukázat svoji tvář. Byla jste takto otevřená už dříve, nebo u vás nastal nějaký zlom, kdy jste se přestala stydět?

Okamžik, kdy jsem se rozhodla publikovat fotky, pokládám za zlomový. Do té doby tomu něco chybělo. Ilustrace Petra Jedináka dokreslují, kdo doopravdy jsem, i když pro většinu lidí je to spíš stimul vastní fantazie.

Dočetla jsem se, že jste navštěvovala církevní školu… Je vaše rodina věřící nebo proč padl výběr zrovna na tuto školu?

Jistě. Byla to religiozní rodina. Chtěli mne uchránit před nebezpečími velkého světa. (smích)

Máte pocit, že vás škola nějak poznamenala?

Nedávno jsem někomu vyprávěla, že jsem poprvé spatřila drogy v pětadvaceti. Nevěřili mi. Ale tak to prostě bylo, neznala jsem reálný svět.

Celý příspěvek

Vánočník

Když už máte pocit, že vás nic nesere natolik, abyste o tom museli psát, dostaví se.

Každý rok se stejnou vervou.

Vánoce jsou pro mne klasicky špatnej čas.

Bohužel tvrdit, že vás serou vánoce, se v poslední době stalo módní. Takže je ke všemu rok od roka těžší dokázat, jak vás Vánoce serou.

Nora v orgasmickém rauši, Petr Jedinák, 2015

Nora v orgasmickém rauši, Petr Jedinák, 2015

Celý příspěvek

Už není potřeba ji zachránit

Nora je se sebou spokojená, Petr Jedinák, 2016

Nora je se sebou spokojená, Petr Jedinák, 2016

Dnes ráno jsem měla klientku.

Věk: šestatřicet. Rakovina děložního čípku, několik let stabilní, sledovaná. Po umělém potratu před šesti lety pak následovaly ještě dva spontánní. Nadváha: asi třicet kilo. Astma. Ekzém.

Poslední kontakt: před šesti lety. Bleskově nalistuji v paměti souvislost: potrat před šesti lety. Ano, tehdy jsem ji viděla naposled. Poslala mi zprávu. Měla to s idiotem, co se nachomýt´ někde, potkali se v baru. Pamatuji si to, protože mi tehdy napsala hned, když se probudila na klinice poté. Napsala mi:

„Všechno je špatně.“

Celý příspěvek

V tom není žádnej pohyb

Nora je šťastná, Petr Jedinák, 2015

Nora je šťastná, Petr Jedinák, 2015

„Proč nepíšeš?“ zeptal se mne.

„Copak můžu psát o tom, že spolu máme šťastnej vztah?“ zaštkala jsem. „To nikoho nezajímá. V tom není žádný napětí a žádnej pohyb.“

To jsem se naučila ve filmové škole. Pohyblivé obrázky.

Potřebujou se hýbat.

Celý příspěvek

Fotografie z natáčení: Reportáž na téma orgasmické portréty

Galerie

Galerie obsahuje celkem 4 obrázky.

Včera jsem měla nový zážitek: orgasmus na kameru před televizním štábem.   TV Nova u nás natáčela dokument o souboru Orgasmické portréty Petra Jedináka. Bavili jsme se o tom, jaké to je a proč jsem do toho šla a kromě povídání … Celý příspěvek

Horší, než být v řiti

„Je normální být v prdeli v toho, že je ti třicet,“ ujistil mne guru nad šálkem čaje. „Měl jsem to taky. Nikdo ti nepomůže.“

„To ráda slyším. Cos dělal ty, ve třiceti?“

„Myslím, že jedna věc je horší, než být v řiti,“ mluví z cesty, „a tou je být intelektuál.“

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Celý příspěvek

Mohli jsme být všechno

 

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák, 2016

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák, 2016

„Proč furt musíte trpět?“

Nechápu fotografa.

„Vy, umělci.“

„Nechápu, jak můžeš žít takhle, obklopen ženami a přitom zbožňovat Noru.“ Noru, která ho nechce.

Měla bych sklon uvěřit tomu, že jsem to já, ale to je samozřejmě píčovina.

Je to umělec.

Jeho postoj je principiální.

„My ve skutečnosti trpět nemusíme,“ objasňuje.

„Ani nechceme… My si jen nemůžeme pomoct.“

Tak tomu rozumím.

Prý jsem taky umělkyně.

Přisedám si a nahlížím mu přes rameno do notebooku, který má v posteli. On se teď furt na něco dívá.

„Na co se díváš?“

Zdá se mi to, nebo jsem tam něco zahlédla. Byla to  křídla?

„To je o andělích?“ zeptám se.

„Lucifer,“ odpoví. „Je to seriál.“

„O padlém andělovi?“

„Ano.“

„Nech mne hádat: vzdá se nesmrtelnosti kvůli lásce k ženě.“

Na místo odpovědi na mně hodí pohled vděčného zvířete, jehož potřebu jste konečně vyhodnotili správně.

Celý příspěvek