Od devíti do pěti

„Já si stejně myslim, že jenom sbíráš materiál na román,“ vynáší kamarádka hned zgrutu svoje podezření, že na ty pracovní pohovory chodím jen tak z hecu.

„Začínám si to myslet taky,“ konstatuju a před očima se mi začínají sčítat obrazy z posledních dnů.

 * * *

Ukrajinská recepční s účesem z 80.let a malinovou rtěnkou mě naviguje do výtahu, kde přes četné varovné samolepky jsou cítit cigára.

A nemám tím na mysli davidoffky.

Na pohovoru pak dvě venkovská děvčata, první, přírodní s pouťovýma náušnicema a druhá, nevěrohodná blond, cvrlikají střídavě o kariérním růstu a o kantýně, kde si můžete dát polívku za podnikové čtyři kačky.

Jejich vytoužená meta, pozice personalistky ve velkým celostátním podniku v Praze, na velitelství všech supermarketů, je sytí euforickým pocitem úspěchu, takže si ani nepřipouštějí, že jinak všude kolem nich jsou Vršovice.

V evolučním boji právě povýšily z chlapa od traktoru na chlapa s motorkou a tak jim vůbec nepřijde divné, že se ve třiceti ucházím o místo teamové asistentky na poloviční úvazek. (Pokračování textu…)

Horší, než být v řiti

„Je normální být v prdeli v toho, že je ti třicet,“ ujistil mne guru nad šálkem čaje. „Měl jsem to taky. Nikdo ti nepomůže.“

„To ráda slyším. Cos dělal ty, ve třiceti?“

„Myslím, že jedna věc je horší, než být v řiti,“ mluví z cesty, „a tou je být intelektuál.“

„Ve třiceti jsem vařil polívku bezdomovcům,“ šokuje mne dnešní korporátní žralok.

(Pokračování textu…)

Nejsi výjimečná a nemáš žádný talent

Když se v 28 letech probudíte na večerním kurzu herectví spolu se čtrnáctiletejma modelkama, na který machrujou pětačtyřicetiletí herci, aby si spravili chuť z odcházející krásy a vědomí, že už to dál nedotáhnou, dojde vám, že s vašim životem je něco špatně.

Tahle část mne sama, která si nechce vymluvit, že skrývá nepoznaný talent, mne přivede k šílenství.

(Pokračování textu…)

Velká kniha balení v Čechách: Postskriptum

V předchozím díle našeho cyklu jsme vyzradili centrální principy heterosexuality, jak dokládají četné dopisy od mužů („Doufám, že na tento text nenarazí moje milenky, techniku jsem piloval dvacet let!“) jakož i příklady úspěšného sbalení Vaší Milé. Přišel čas na poslední, bonusový díl s historkami o věcech, které se při balení staly… a nikdy se neměly stát. Pojednáme také přístupy k balení, které by snad ani neměly fungovat, až na to, že někomu někdy zafungovaly.

základní pravidla moštárny

Kecy

Chce-li muž ve hrách lásky uspět, musí se hlavně naučit kecat. Věrohodně a bez uzardění.

„Nejsem na lovu,“ zalhal Milkov s úsměvem kočky Šklíby, když jsem s ním prohodila prvních pár vět.

(Pojď, laňko blíž…)

Sex a kecy

Nejlepší je v posteli a v balení sňatkový podvodník, protože nic jiného neumí.Jak pravila jedna má předchůdkyně, u jednoho z mých neperspektivních bývalých:

„Já vlastně nechápu, co by z něj nějaká baba měla. Sex a kecy může mít všude.“

Baron Prášil aneb mocný kecy

Je-li muž sexuálně průměrný, nezbývá mu, než nasadit mocný kecy.

Moje spřízněná duše, jistý Danny B., vypravěčské umění dovedl k naprosté dokonalosti a uměleckému žánru svého druhu. naše romance měla všechno: drama, napětí, kořeny v minulých životech a požehnání jeho mrtvých předků, nepřátele, kteří proti nám šli ze všech stran.. a takový byl celý jeho život.

V epizodách mezi předávkováními a léčebnami. Ve své vlastní fantazii byl americkým hrdinou, válečným veteránem i zachráncem babiček a toulavých koček. Při vyprávění o tom jak prchal sám z výcvikového tábora mariňáků, ležícím na pustém ostrově obklopeném žraloky nebo jak jeho kamarádi v poušti prováděli lidské oběti byste si skoro řekli..

Jo, je to zmrd, ale… tahle story byla kurva dobrá!

(Pokračování textu…)

Velká kniha balení v Čechách. Díl třetí, profesionálové

V prvních dvou dílech jsme nastínili základní tragédii lidského přístupu k rozmnožování: sameček se snaží zapůsobit a samička odolává. Zatímco amatéři obvykle porazí jen oslabené kusy, zastánci klasických macho strategií slaví větší úspěch vedle křehkých uměleckých typů.

Všechny tyto taktiky ovšem blednou v konkurenci baliče-profesionála.

Profesionálové se vyskytují ve dvou verzích: zmrdské a lidské. Někteří muži prostě zvolili špatnou stranu Síly, a útočí na ženy zadané, mnohdy jsa sami zadáni. Jejich typické taktiky a výpady ilustruje následující katalog.

přístupy zmrdů

Prostě ukrást

Zejména je-li hodina noci nazrálá, a protekl-li už nějaký ten alkohol, může se vám snadno stát něco, co se kdysi s přítelem na horách stalo mně: do místnosti, kde jsem se jen na chvíli ocitla sama, přišel další z účastníků akce… a začal mne prostě líbat.

Zmohla jsem se na otřesený odpor. Pravda, nebyl z těch nejodhodlanějších.

Obvykle nebude, pokud je žena trochu nadržená, muž se jí trochu líbí, nebo se s tím svým právě pohádala.

Mně se tehdy staly všechny tři věci a když to hodnotím nazpět, asi bych zas tak neprohloupila, kdybych se bývala nechala.

Můj tehdejší partner byl totiž pěkný zmrd.

Vytrhout ženu z náručí padoucha je jediný důvod, proč by kladný hrdina měl zmrdské taktiky používat.

Náhradnice

Pár dní po navrátu z těch samých hor mne další z účastníků (chlapi jsou mrchy, když jde o to vycítit oslabené kusy) pozval mne na oběd pod tou nejhorší možnou záminkou:

Má rezervaci a jeho přítelkyně onemocněla.

Všechny implikace toho sdělení ponechám na ctěném čtenáři.

Dobráq vot kosťi

Jaký je nejlepší způsob, jak zakrýt, že jste bezcharakterní vošoust, co kromě svojí těhotné družky šuká ještě několik milenek?

Adoptujete pejsky z útulku a naučíte se o nich několik srdcervoucích řečí.

Nic, co se o vás další úlovek dozví, pak nutně nemůže být pravda. 

Umělé navyšování ceny

Tentýž mládenec operoval strategiemi, které bych označila za profesionální. Důvod, proč je sám?

Víš, jsem dlouho sám. Mám vysoké nároky. Nechci povrchní vztah.

Musíš mne dobývat. Jsem cenná trofej.

Až na to, že…moment, tři milenky a těhotná družka? 

Štvát je proti sobě jako psy

Někteří muži vynikají v intrikách, jak proti sobě poštvat dvě nebo i více žen, kterým podsunou, že jejich sokyně za všechno může, a jeho vlastní nebetyčné zmrdství tak zůstává z obliga.

Knock out.

Neskuteční vdovci

Vyskytují se v každé internetové seznamce, na zastávkách tramvaje a v kavárnách. Jejich dojemný příběh zní přibližně takto…

Víš, podal jsem žádost o rozvod, ale moje žena dostala rakovinu… umírá a já nemohu ranit děti tím, že bych se s ní teď rozvedl.

Překlad:

Jsem kvůli práci pět dní v týdnu v Praze a hledám, kde si levně zamrdat.

Pravda je, že pokud je muž ženatý (nebo vy zadaná), pravděpodobnost, že jeho strategie bude zmrdská, dramaticky stoupá. 

Výměna manželek

V tomto případě se vás ten dobrák i vcelku agresivně snaží odradit od vašeho současného partnera a přitom vám podsunout, že on se k vám hodí daleko víc. Poslední takový výpad jsem zažila u léčitele:

„Vy, taková duchovní žena a fotograf? To se mi k vám vůbec nehodí, nehodíte se k sobě,“ vrtěl přesvědčeně hlavou šarlatán.

Jal se mi vyprávět o tom, jak pro muže jeho duchovní úrovně je těžké najít si partnerku, která už takové pokročilé vědomí má, a že já ho tedy mám, zcela jistě…

Abych nebyla na pochybách, ještě mi prozradil, jak těžko se ovládá v přítomnosti žen- pacientek.

Výpady esoterických mužů jsou vůbec natolik důvtipné, že se o nich ještě zmíním blíže.

„Moje žena mi nerozumí“

To snad ani není balicí technika jako spíše alibi. Funguje však na stejném principu, zbavit se odpovědnosti, zalichotit a zasít svár, který jsme tu už několikrát měli. A muž, který zasívá svár, není dobrá investice do života. Zkusme si proto simulovat, jak by takový dialog měl znít ve skutečnosti, a nezní tak:

„Moje žena mi nerozumí.“

„Asi ji sereš.“

„Moje žena se mnou nespí.“

„Asi seš špatnej v posteli.“

Na druhou variantu bych si dala bacha, jelikož je to skoro vždycky pravda. Jak pravila má kamarádka poté, co nakousla jablíčko zadaného milence:

„Teda jestli tohle doma předvádí svojí ženě, upřímně ji lituju.“

Buďme solidární, ženy. Nenechme se zmrdama jedna proti druhé štvát. Zejména zmrdy, kteří jsou ještě ke všemu špatní v posteli.

Potřebuje zachránit

Tento muž je po uši v průseru a vy jediná ho z toho můžete dostat. Jste to nejlepší, co jej kdy potkalo. Jste o tolik lepší, než jeho bývalá!

Budu se opakovat, ale muž, který se vybývá odpovědnosti za svůj život, používá metodu cukru a biče a zasívá svár, není určitě ten pravý.

Jsem lepší než tvůj starej

Jak přesvědčit ženu, aby přesedlala vprostřed trysku na jiného koně? Třeba takto:

„Noro jsi krásná kočka broskvička šťavnatá k nakousnutí! Jestli je ten tvůj obstarožní fotograf v posteli stejně nudnej jako jeho fotky, tak je mi tě líto. Zasloužíš něco lepšího!“

Tady se taktika biče a cukru zhmotňuje s výstřední nabídkou vyměnit muže, co má fantazii a talent, za muže, který nemá ani jedno, avšak jistě mi zaimponuje svým jinošským mládím pětačtyřiceti let věku.

El paša

Muž však nemusí být spanilý, sexuálně zdatný a „na vysoké duchovní úrovni“. Zmrdovi bohatě stačí být jenom bohatý.

Že s prachama daleko dojdeš dokazuje i u nás bující reálná bigamie, jak by mohl dosvědčit třebas jistý mediálně známý majitel dvou sousedících vil se dvěma zaparkovanými rodinami, toho času za katrem. („A manželka  s milenkou brečej doma s vibrátory,“ vyjádřila se lidová spravedlnost.)

Ovšem není to jen výsada politiků, mafiánů, a pražských právníků (právníci se zdají být pro tuto roli přímo stvořeni). Můj první snoubenec v takovém arrangementu také vyrost, a dost jej to poznamenalo.

Například si potom chtěl vzít mně a založit se mnou rodinu.

Esoterický přístup

O „síle energií“ svědčí, že muži používající taktiky mocných šarlatánů zaplnili v tomto encyklopedickém výčtu přední místa. Zapomeňte na výklady horoskopů, které (kdo by to řekl?) dokazují, jak moc se k sobě hodíte (ha, teď se přiznávám – tohle jsem také používala…). Esoterický profesionál jde k jádru věci.

Přece existuje sexuální magie!

Tantra! Dávné pohanské kulty! Čínská tajemství nesmrtelnosti! Kámen mudrců přímo v jeho péru! O tom posledním se však nesmíte včas dozvědět. To je až pro zasvěcené.

Zdá se, že systém udílení sexuální pozornosti začkám mystérií má věčnou popularitu. Pánové, pokud se chcete dobře a hojně udat, založte si svoji sektu. Nedávno jsem v novinách četla palcový titulek:

„Idylický pobyt u léčitele na jihočeském statku se pro účastnici zvrhnul v orgie“

Kontext:

Účastnice semináře hubnutí se třetí noc probudila a kupodivu jí zarazilo, že svého gurua našla obklopeného těly ostatních devíti účastnic.

„Prostě ji nechtěli do party, no!“

prohlásila jasnozřivě má kamarádka.

A to je na tom nejhorší. Že deset bab najednou ani guru nedá.

Vylákat ženy na pobyt, kde s nimi budete dělat sérii blíže neurčených technik, jejichž příslibem je hotový zázrak (například instantní zhubnutí) funguje všeobecně, ale zaměřit se na tlusté ženy byl geniální tah.

Příslib mužské pozornosti, zvýšení sebevědomí a pocit exkluzivního poznání tyto ženy vrhá v náruč guruů, které esoterický laik jen marně napodobuje:

„Pojďme spolu navštívit tajemná místa Matky Země.“

„Jaká máš přesně na mysli?“

„Budeme nazí na menhirech probouzet zemskou sílu…“

Nutno říct, že tento nápadník neuspěl, neboť si za oběť vybral skutečnou čarodějnici (viz: Díl první – Amatéři: Předstírání ženiných zálib).

Neuspěl ani druhý se svou vizí minulého života, kterou žádná má vize nepotvrdila:

„Vím jistě, že ty a já jsme spolu praktikovali sexuální magii v časech Žlutého císaře…“

na to se mi chtělo dodat

„Ani v minulým, ani v budoucím.“

 

Pokročilejší verzi

„Měl jsem o tobě sen.“

pak představuje obvinění

„Co mi lezeš do snů a čaruješ na mne?!“

Co na tom, že ten sen byl nanejvýš tak mokrý. Z následné konverzace vyplynulo, že jeho přítelkyni obsah snu sdělen být nemůže, a jeho obsah mi může sdělit pouze v přísném soukromí. Technika cukru a biče – nařčení a zasetí sváru, nabídka usmíření…

Zmrdi jsou velmi rutinní.Všechny jejich taktiky jsou vesměs stejné, a do profesionálních je řadím jen proto, že každý den desítky příběhů ilustrují, jak dobře fungují.

Přístup esoterický, jsa zahnán do kouta

Začne zuřivě diagnostikovat vaše vnitřní orgány – což dělá z černobílé fotografie, z textu, vašeho jména či data narození, prostě z čehokoliv. Slova o tom, že mám „oslabené vnitřní orgány, zvláště ledviny“ jsem slyšela mnohokrát, avšak, považte

„Moje nohy připomínají syrovou vinnou klobásu“

brzy umřu, a Jedinák je

„Člověk bez inteligence a fotograficky negramotný“

Nápadník na fotce vypadal jako černokněžník z kreslených filmů, hlavně ten ze Šmoulů.

Neměl zuby, a přísahám na rameni měl kocoura, který se tvářil vcelku sklesle.

Asi z toho, jak sledoval pokusy o balení svého pána.

2016_01_03_10

přístupy profesionálů

Existuje šance pro členy mužského pokolení nebo je veškerá naděje ztracena? Teď všichni čekáte, že vykecám, na co jsem se sbalit nechala a čemu bez uzardění podlehne i vaše dcera.

Tedy, vedle zmrda-profesionála stojí muž, který je možná také zmrd, ale jelikož se vám jeho taktika líbí, rozhodla jste se mu říkat jen „profesionál.“

Profesionál poprvé

„Měly jsme to známé cvičení, že ti zavážou oči, a ostatní se tě dotýkají, a ty je necháš zajít, kam jen chceš, dokud neřekneš Stop. U mně se velice brzy objevil nějaký chlapík, a udělal tři tahy. První bylo, že chytil ruku a dal mi do ní penis, abych ho stiskla a začal tvrdnout. Druhý byl, že mne začal líbat, jazykem hluboko. Třetí bylo, že mě chytil a strčil mi tam dva prsty. Nestačila jsem říct nic,“ odmlčela se. „Ale bylo to fakt dobrý. Profík. Jako kdybych to snad měla napsáno na čele: žiju jako jeptiška, zprzněte mne.“

Drobná černovláska se usmála a já jsem pochopila fundamentální pravdu, že ty nejlepší věci se občas dějí mimo plán, občas proti němu a občas i proti vaší vůli.

A stejně jsou fajn.

– Sto podob tantry

Což je čirou náhodou skoro totožná situace, jako bezprecedentní líbač, který otevřel galerii zmrdů. Až na to, že není totožná. Tohohle totiž chcete. A do interakce s ním jste při nejmenším dobrovolně vstoupila a co se dělo potom… to už právě záleží na tom, jestli jste ho chtěla nebo chtít začala někdy v průběhu věci, jelikož Kinseyho zpráva nás informuje o tom, že každá žena ze sta má násilné fantazie.

Profesionál jedná. Profesionál se neptá. Facky se nebojí a o jednu si koleduje. Je jasnozřivý a ví přesně, co má kdy udělat.

Máte to těžké, chlapi.

Karty na stůl

Někdy je však situace natolik křehká, že se profesionál odhodlá  k gentlemanskému tahu a vyloží svoje karty na stůl. Musí je ovšem vyložit tak, abyste se neurazila a aby se ve finále obchodního jednání dobře prodal.

Dobře funguje třeba okatě se rozčílit, že ho podezříváte z nekalého jednání. Urazila jste jeho čest!

Nebo se k nekalému jednání přiznat a tím se ukázat jako čestný chlap. Můj osudový muž Štefan mne sbalil na to, že

„Jsem odporný bigamista, už jsem se sebou přestal bojovat, žiju takhle dvacet let v kuse, a tudíž jsem bigamista ODBORNÍK, budeš ve skvělých rukou, pro svoji starou bych umřel a nikdy ji neopustím a hledám dlouhodobý vztah. Se svou poslední milenkou jsem byl deset let.“

Kongenialita tohoto přístupu ukazuje, že muž může mít všechno, co chce, když to umí dobře hrát. A ne náhodou profesionál ze všech nejspíše mívá ženy dvě (nebo více). Je to vlastně pokročilý postup „na Woodyho Allena:“

Jsem zmetek. Ale podívej se, jak je ten zmetek citlivý a upřímný.

A my ženy prostě chceme něžného barbara a kladného záporáka.

Frontální útok

Štefan měl kamaráda. Mnoho kamarádů. Byli jeden horší, jak druhý. Jeden z nich, budeme mu říkat Kamil, podle očitých svědectví svedl tucty vdaných žen na jednoduchou repliku – jednu ze tří:

„Udělám ti dítě.“

„Vezmu Tě do hotelu Sen.“

„Skoncuj s rodinou, začni sis hrdinou!“

Svět chce být klamán. Jedna náctiletá se kvůli němu prý pověsila, a spoustu paniček mělo pocit, že vyhrály v loterii.

Svět je kruté místo.

Profesionál, varianta B)

Tento muž vás bude přijímat s něčím, co je projev krajního podivínství, se kterým byste všude jinde (alespoň si to myslíte) těžko prošla. Profesionál vám to bude připomínat, abyste si uvědomovala, jak jste šťastná, že ho máte.

„To jsou runy? (Krev? Popel?)“

– obvyklý projev angažované tolerantní lásky, když mne odněkud někde vyzvedává a prohlédne si mne

Chcete pět koček? Máte je mít. Chcete obsadit dílnu a v ní nějaké nesmysly vyrábět? Pomůže vám. Postaví vám čarodějnický oltář a bude vozit vaši tříčlennou kapelu, která se věnuje zpěvu indických manter.

Po čase začnete silně uvědomovat, že vaše šance, že byste znova našla někoho, kdo by vás miloval s vašima pěti kočkama, kapelou a neskutečným záborem sto metrů čtverečních v baráku je… mizivá.

Osvícený manžel

Muž-profesionál může zajít tak daleko, že vám bude tolerovat milence a různé zálety, jelikož moc dobře ví, že se domů budete vždy vracet s pocitem dluhu a budete mít potřebu mu to vykompenzovat.

A navíc, nebude muset s váma dělat všechny ty divné věci.

Ideální muž totiž nemusí všechny vaše tužby uspokojovat, stačí, když vám bude vytvářet prostor k jejich naplnění.

Král Oidipús

Tato strategie je mimořádná v tom, že se na ni úplně samy balí dívky o generaci mladší, než jste vy. Mnoho mužů na ni nedá dopustit. Muž-otec se chová ochranitelsky. Nakrmí vás, uvaří. Odveze. Záplava lásky a dobra je zdrcující, a vnitřní dítě ve vás řve a chce se nechat. Klidně ošukat. Muž-otec totiž chce vaše dobro, děsně vás podporuje, smýšlí osvíceně. Je to otec, kterého jste nikdy neměla.

Jediný problém této strategie vztahu je, že je z podstaty incestní, a nikdo přesně neví, co se stane, až vás muž „vychová“ nebo když přestanete chtít být jeho „dcera“. Ale někteří muži si na tomhle tak sviští, že ze zachraňování lolit udělali malou živnost – posvátnou povinnost. Sbalit takového muže je jednoduché.

Stačí být bezprizorní lolita. Přijdou sami. Odzkoušeno.

Profesionální fotr

Strategie otec B) se uplaťnuje vůči vašim dětem, což je slabé místo každé ženy.

Když se  vaše děti začnou ptát,

„Kdy přijede Jardaaa?“

jste v prdeli.

Profesionálové z CI5

Zkušení muž se shodují, že většina profesionálně vedených útoků zahrnuje překročení vlastní komfortní zóny a odvahu udělat něco. Něco nestydatého, za co ji můžete schytat. Bohužel pro drzé trapáky, je potřeba taky udělat to správně a ve správný čas, kdy už je žena nakousnutá. Nezbytný předpoklad úspěchu muže je tudíž schopnost se ovládat. Muž, který dává najevo, že se neovládá, ukazuje slabost, a hodí se jen k tomu, aby byl zostuzen, popřípadě využit a zotročen. Je to krutá hra!

Muž profesionál se tedy snaží dostat do situace, kdy se přestane ovládat žena. Tam by každý balič být chtěl, ale jak jsme ji již řekli na příkladu malíře a fotografa, většinou to nedá, protože vám vyzvoní všechny své masturbační fantazie způsobem, na který nejste zvědavá, v nejméně vhodnou chvíli (například rovnou, na místo pozdravu).

Úspěch ve svádění žen vyžaduje rafinovanost, odvahu a trpělivost, což jsou vlastnosti, za které se blbě hledá substituce.

Ostatně žena si chce vybrat nejlepšího samečka, se kterým bude mít nejlepší sex nebo nejlepší život. Jen těžko si vybere zmrda, pokud je dostatečně trpělivá a dost se ovládá (ha!). Samička musí také vyhodnotit všechny nalhané informace (o umírajících ženách a zachráněných pejskách) ve světle toho, jak se muž chová. A do té doby mu nedat!

Je to nerovný boj přírody a přirozenosti proti silám rozumu a Světla. Přirozenost musí vyhrát, ale ne za cenu, aby si rozum šel na chvíli dát čouda. Teda, může, ale jak říkal jeden rozený svůdce…

„…neměl by se nadobro vodpakovat s hippies na Jamajku.“

Chvilková nepříčetnost je nutná, a je povolená.

Způsoby, jak dovést ženu k nepříčetnosti mají jeden jediný společný jmenovatel: musí chtít stále víc a musí vás chtít moc, natolik, abyste ji v určité chvíli mohli (obrazně řečeno) klofnout a odnést. Žena totiž jako kořist muži podléhá. Je to pointa celého balení. (A komu se nelíbí moje heterosexistické povídánky, nechť se přihlásí na genderový seminář u nějaké neziskovky a zkusí balit tam.)

Je jenom jedna oblast, kam by muž měl napřít veškerou svoji snahu a pozornost, a to:

Vyzvědět všechny ženiny strachy, touhy, sny, citové a sexuální fantazie

a pak je naplnit. Nebo vytvořit příslib jejich naplnění.

Jeden z nejúspěšnějších mužů, které jsem takhle potkala, byl nikoliv překvapivě farář. Druhý chtěl být farářem. Třetí byl údajně knězem vlastního kultu Bafometa.

Způsob, jak to z ní dostat, je daleko méně složitý, než se většina neúspěšných lovců domnívá. Stačí se o ni upřímně zajímat. Vytáhněte z ní její úchylky a fetiše a jste finalisté. Ne vaše chápete?

Vaše masturbační fantazie ženu nezajímaj.

Zajímá ji, jak ve vašich snech figuruje ona. Žena chce být oslavována, uctívána a cítit se výjimečná.

Předstírání společných zájmů nefunguje, můžete raději rovnou přiznat, že vaším zájmem je ona.

Dostáváme se k tomu, že dobře sbalená žena chce víc. (A vy ji můžete klidně nechat čekat, pokud ji chcete přivést do varu a do nepříčetna.) Pakliže nedokážete v ženě vzbudit představu, že toho umíte a víte daleko víc, než ona a že jí něco zajímavého můžete ukázat, jste v pytli.

Už chápete, proč Kamilovi fungovalo „vezmu tě do hotelu Sen?“

Ano, dětské hry jsou toho předvojem, když ukážeš tvoje, ukážu ti svoje, bohužel ve třiceti už péro viděla, takže tohle nezabere.

Nemá smysl chtít po čarodějnici, aby vám ukazovala nějaký rituál. Kdyby chtěla, už vás na tento háček ulovila sama.

Správný přístup:

Začněte naznačovat, že ji vezmete na tajnou satanistickou orgii / tantrické zasvěcení / mohli byste spolu provést určitý rituál…

To třetí se mi jednou stalo a dotyčný si tím vysloužil můj celoživotní obdiv. Musíte být velice sebejistí, abyste v rouše nebeském dělali rituály s někým, koho jste právě poznali a moc jste to s ním neprobrali. Nehledě na to, že většina lidí má strach dělat podobné rituály byť jen sami v soukromí, natožpak s babou, se kterou se právě seznámili – nazí k tomu, když pekáč buchet není zrovna vaší devízou…

Nebude to schůdné? Tak na čarodějnici prostě zapomeňte a zkuste to jinak!

Sakra už. Ženy si mezi sebou často stěžují, jak je zoufalé a trapné, když si je muži zařadí do určitých škatulek podle toho mála, co vědí, a často střílí mimo. (Opakování: Chcete-li ji dostat, je jediná věc, která by vás měla zajímat, a to jsou její tajné sny a přání.) Každá žena má něco jako image, bohužel muži často mylně vyhodnocují, co se za škatulkou skrývá.

Například každá psychoterapeutka touží po tom být zprzněna. Nechce si s vámi vyměňovat odborné knihy!

Ale s učitelkou byste tuhle chybu neudělali, že ne?

Tak není překvapivé, že jeden drahý koučink program začíná u toho, že odborní marketéři ženě sestavují nejvhodnější image, aby se správně prezentovala a přitáhla tak správný druh, ehm… zákazníka? (Už jsem si ho taky najala. Bude to dobrý. Určitě dokáže tu pohromu zastavit. )

Co mne dostalo dál, kromě bigamisty, faráře a černokněžníka? Začínáme zde vidět, že na úsloví „vrána k vráně sedá“ bude jádro pravdy… Má-li být žena-kořist pokořená, musí vždycky být muž ochoten zajít dál, ven ze své komfortní ženy, a dokázat, že je odvážnější než žena.

Technika profesionála musí být vždycky o řád drzejší, zvrhlejší a otřesnější, než na kolik vypadá, že by unesla situace a daná žena.

Ideální je, když porazíte nějaké ty posvátné krávy a sami narazíte na limit, který žena ještě nezbourala nebo jej zatím zbořit nechce, a navnadíte ji tím pádem na to, že s vámi třeba může. Jeden z mých osudových mužů například v restauraci na večeři naznačil smrtelně vážně, co by tu se mnou udělal.

Tady? Teď?

Bylo mi na omdlení. Dívala jsem se na něj a z jeho výrazu bylo zjevné, že to myslí smrtelně vážně.

Kdo s koho.

Rozhodla jsem se nepokoušet ho dál a v jeho prospěch abdikovat.

Nakonec, nechat se vyhodit z jedné restaurace kvůli dobré babě je fair play?

Rytíř lásky musí dokázat, že bude trpět kvůli vám, bude vás chrabře zachraňovat, nebojí se ničeho a tak. Musí reprezentovat odvahu troufnout si na všechno, na co vy jste si nikdy netroufla.

Štefan tohle demonstroval tím, že na večírku před námi všemu vyprstit babu. Slyšela jsem, jak ječí, tak jsem se šla podívat. Seznámili jsme se.

Reklama, přátelé?

Důkaz místo slibů!

Ok, možná ne každá žena je jako já, nepotřebuje dokazovat, že jste zvrhlejší, děsnější a máte víc odvahy – ale pokud chcete sbalit ženu, která je děsná a zvrhlá, nemáte asi jinou možnost.

To jediné, co žena ve skutečnosti potřebuje, je věrohodná záminka, aby se nemusela cítit jako kurva. Protože vy na to máte. Máte převahu. Protože vy jste ji svedl. Už chápete?

Jak vám muž dá najevo, že je partie pro vás? Ve chvíli, kdy se vám zdá, že jste s ním právě překročila všechny své zábrany – což jsem na jednom prvním rande udělala – dejte jí najevo, že byste šli dál. (A to je jediná scéna, kterou jsem tam nenapsala.) Musíte si vždycky něco nechat – něco, drobné překvapení, něco navíc.

Takové jsou pravidla heterosexu.

Když žena vynese svrška, chlap musí vynést eso.

Žena musí abdikovat.

Na profesionály!

V posledním díle si přiblížíme balicí techniky, které by snad ani neměly fungovat, ale zafungovaly a situace, které se nikdy neměly stát.

Velká kniha balení v Čechách, díl druhý: Tradice i alternativa

V prvním díle se bdělí rodiče, ženy se zájmem o prevenci a neúspěšní muži dozvěděli, proč je důležité znát techniky tzv. balení, po staru namlouvání si žen. Probrali jsme techniky amatérské, nejobvyklejší a masově používané. Nejmarkantnějším mínusem těchto technik je, že nejsou příliš účinné ani originální a nedovolují muži zaujmout v davu ctitelů u žen, které jich mají dost a nečekají zoufale na každou příležitost.

V dnešním díle obrátíme pozornost k technikám balení, které jsou tak osvědčené lety, že by se daly považovat za „tradiční“ a prozkoumáme k nim také moderní alternativy.

přístupy tradiční

Hólky a mašiny

Aneb

„Podívej, jakou mám káru!“

Nejhorší na tom je, že to funguje.

Bylo něco výsostně ponižujícího na tom, když jsem se přistihla, jak jsem vlhká, poté, co jsem si k němu nasedla do té senza káry. Nedávalo to smysl! Zejména v tom smyslu, že auta jsem vždycky rozlišovala na bílá, červená a ostatní. Můj plazí mozek říkal vrrrouuu, mrrouuu, chrouughhh! a zbytek intelektuálky se sklony k introspekci totálně přehlušil.

Tato technika je zjevně tak účinná, že na namlouvací návštěvy si indické rodiny dodnes půjčují drahá auta, která nechávají stát zaparkovaná před domem.

Ostatně pozorovat muže v autě je ideální příležitost k tomu poznat jeho charakter: jak dobře se ovládá, jestli vás vztah s ním zabije a jakej má takovej ten ehm… pohybovej styl.

Jediné relativní riziko této techniky spočívá v tom, že když si vymyslíte, že umíte závodně jezdit, můžete být posléze požádáni, ať to předvedete, a výstavní kára od vašeho bratrance už vám taky víckrát neposlouží.

Na druhou stranu, keltští náčelníkové svoji mužnost prý museli dokazovat tím, že veřejně ošukali koně.

Velkýho koně.

Nora_44

(Pokračování textu…)

Velká kniha balení v Čechách, díl první: Amatéři

„Člověk už neví, čemu věřit. Viděla jsem dveře s nápisem MUŽI a za nima byl jen záchod.

z klasických vtipů o blondýně

Seděly jsme v ženském kruhu a rozebíraly svůj rodinný status. Ta nejhezčí z nás je aktuálně sama.

„Jak může bejt tak hezká holka sama?“ prohlásila jedna z méně zkušených a spustila tím salvu.

„No to nemyslíš vážně!“ pravila dotyčná. „Bejt hezká není vůbec žádná výhra.“ Vysoká, kozatá zrzka o tom musí něco vědět.

„Jak to?“ nevěří jí ta méně šťastná.

„No, především,“ pravila zrzavá, „tě chce spousta chlapů – ale který ty nechceš.“

„Chlap, kterej se ti líbí je třeba jeden z deseti,“ převádím situaci na matematickou úlohu. „Nebo jeden ze dvaceti.“

„A co ti zbylí?“

„Ty se tě snažej sbalit.“

„A na co třeba?“

Podívaly jsme se na sebe a starší a zkušenější se ujala výkladu.

DÍL PRVNÍ: AMATÉŘI

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

(Pokračování textu…)

Chybějící ingredience

„Chronická nespokojenost! To je to, čím trpíš. Strašná nemoc!“

– Woody Allen, Vicki Cristina Barcelona

„Český chlapi jsou studený a nudný,“ pravila jsem po shlédnutí filmu, který se ptal, proč ženy nemají, co chtějí. „Problém je, že na cizince jsem moc velkej rasista,“ podřekla jsem se a on se rozesmál. „Když to shrnu, podle režiséra máme jen pár možností: být znuděná nespokojená panička, šílená nymfa nebo bejt moralista, co jenom kouká, kde by se mu naskytla nějaká příležitost k hříchu. Celkem asi šest různých, stejně špatných řešení.“

„Jsem překvapenej, že jsme nedostali žádný rozuzlení,“ pravil fotograf.

„Tys nějaký čekal?“ Teď jsem překvapená já. „Je to Woody Allen.“ Mlčíme. Jen chvíli.

„Hej… tohle vlastně není první film, kde to vyřešil trojkou!“ prohlásím nakonec ve stavu jasnozření.

Petr Jedinák: Akt ve vodě, 2016

Petr Jedinák: Akt ve vodě, 2016

(Pokračování textu…)

Sex na 49° severní šířky

Když se bavíme o sexu, musíme pojednat sex, který se odehrává v reálném vztahu. Charakterizovaný marnou honbou po společném orgasmu, reálný sex je raritou, která se odehraje tehdy, když se obě siločáry protnou. Ty však po většinu času oscilují někde mezi „je vedro“, „je pozdě“, „mám krámy“, „dneska jsem se přežral“ a „to jako já?!“

A takovej je všude. Sex na 49° severní šířky.

Zatímco pubertální sex se odehrával v intencích „chci, ale nesmím“, a zda-li můžu mi vůbec nepřišlo na mysl, dospělý sex se překlápí do roviny „chci, ale nemůžu“, která se střídá s „nechci, ale musím“. Tyto dvě elementární situace vztahu, kdy vyvíjíte sexuální nátlak na zemdleného partnera, případně se sami hecujete do akce, kterou musíte přežít, se v zatraceným létě střídají tak často, že za chvíli pojmete podezření, že vám někdo u baráku zakopal tajnej indiánskej kořen. Nebo prokletou hadí předkožku. To už je jedno. Nenašla jsem je, a tak mi nezbývá, než o tom psát.

„Je vedro“

Pokud je vám přes pětadvacet, „sexy léto“ jste naposledy četli v bravíčku.

Léto bylo sexy.

Rozhodně nebylo o tom, že si s partnerem navzájem šetříte své hypochondrické újmy, jako je vyrážka do půli stehen nebo záhadné hučení v hlavě, právě když začnu vlhnout. Včera jsem takto, už napůl svázaná, v županu, zatímco se snažil o něco tam dole, panicky prohlásila, že „na mne asi jde horečka“, a vypila si horký brufen.

Léto se musí přežít. A není ostudou To prostě nedělat.

„Já vím, že bys chtěla svázat,“ řekl mi předchozí den. Ale já nejsem mocen, vyčetla jsem z jeho očí, z toho, jak se tvářil provinile, když vlekl svoji matraci po schodech dolů, kam se rozhodl před vedrem prchnout.

„Sexy léto“ tak zůstalo u zmuchlaného bravíčka, které jsem tehdy v šestnácti hodila do tašky, s sebou na koupaliště, kam jsme šli s partou několik kilometrů, uprostřed parného léta. Byl tehdy menší hic? Prodřela se mezitím ozonová díra?

Spíš jsme se prodřeli my, jelikož ve stejný den, kdy jsem Tomase kontrolovala, zda neusnul spánkem, z něhož už by se neprobudil, jeho syn se svojí dívkou za náma přijeli v poledním žáru suverénně na kole.

„Je pozdě“

Je důkazem zkaženosti tohoto světa, že vás ve školce nutí chodit po obědě spát, abyste pak po celý zbytek života spánek postrádali. Dospělost, polopermanentní únava. Naše konverzace s drahým se ne nadarmo točej kolem toho, jak se kdo vyspal a jak dlouho spal. Primát spánku nad ostatníma potřebama dokazuje, že od jistého věku v přírodě už jste dobrý akorát k tomu, abyste mladým podepsali spoluúčast na hypotéku. Ztrátu ideálů se snažíte zaspat. Spánku není nikdy úplně dost, jak se do únavy přikrádá deprese. Člověku se nechce vstávat, jelikož, přiznejme si, nechce vlastně bejt vzhůru a sledovat tenhle svět.

V noci, někdy v době, kdy už si nepamatuju ani svoje jméno, mohlo být tak deset večer, sedí vedle mé postele na křesle, a zřejmě právě seznal, že dneska nevymyslí předehru, která by mne dokázala probrat.

„Já bych nutně potřeboval jeden orgasmus,“ pípne provinile, odvolávaje se na naši dohodu, že nejlepší bude, když na sebe nebudem nic hrát. V komatózním stavu napočítám v duchu tři dny nazpět, a uznám, že situace se natolik vyhrotila, a že už nelze couvat.

Lenost je matkou vynalézavosti, a tak mi projde vykouřit ho v poloze, při které ležím já. Civilizace jak ji známe, je částečně zachráněna, a já budu muset zítra zkusit zlomit kletbu jinde, jelikož ho čeká služební cesta.

„A to jako já?“

Den D. Milenec na výzvu k souloži reaguje autenticky překvapeně. Doufal, že ho tyto povinnosti minou a hodí je na vrub umělce. Tak by se mohl nerušeně věnovat dál své krizi středního věku a spřádat plány na to, jak nepracovat. Štefan se teď musí šetřit.

„Je mi třiačtyřicet,“ objasňuje.

S vážnou tváří mi navrhuje, že bych si měla najít další frekventanty.

„Maruška nás měla pět,“ navrhuje.

„Ta nymfomanka z Brna?“

O té jsem si myslela, že zřejmě vůbec neexistuje. Když zvážím, že by to s každým chlapem měla takhle, tak nejen, že mi její existence právě připadla více reálná, ale začínám s ní sympatizovat.

Rostoucí marnost

Zpátky s přítelem. Dnes večer se vybičoval a rozhodl se mne vzít na místo, kde jsem ještě nebyla. Romantický penzionek v roklině je dějištěm společné večeře.

„To je takový šukací místo,“ praví umělec a obhlíží celou scenerii. „Ideální pro tajný páry.“ Začíná to znít nadějně.

Možná bych rozpálila Štefana, kdybychom si tu jakože hráli na to, že jsme tajný pár, spekuluju v lehké absurditě, ….a ne, že o něm Tomas ví.

„Mohli bysme být spolu tajný pár,“ šeptám nakonec do ouška Tomasovi, když sedíme v autě a opouštíme mlýn. Moje na stehně položená ruka se s ohlasem nesetká.Místo toho se rozjíždí konverzace na traumatické téma, co jsem nikdy nedělal v manželství, abych zachraňoval náš sexuální život.

„Jeden můj kolega si se svojí ženou hrál na přepadení dostavníku. Postel byla dostavník…  on měl k tomu kostým kovboje,“ osvětluje, jak s rostoucím věkem manželský sex vyhecuje jen adekvátně k němu rostoucí míra zoufalství.

„To by mne hanba fackovala, kdyby měl přepadávat dostavník s vlastní ženou.“

Tomas už je rozhodně moc starej na to, aby si na něco hrál, a raději bude snášet abstinenci, než aby se připravoval ještě o důstojnost. Důstojnost nicméně dostává i tak zabrat, když ho vidím, jak se doma svalí a jeho barva je zelená.

„Jsem se přežral,“ sípe nahlas, a naznačuje, že dneska už od něj nemohu nic čekat.

Finální akt

Hodivši za hlavu nezdary posledních dní na poli sexuální satisfakce, přicházím další den posilněná, s jistotou, že cokoliv teď přijde, už dokážu zažehnat.

Nedostane mne, ten zatracený kořen. Dnes dostanu svůj orgasmus.

Dneska není ani pozdě, a polevily vedra, a na to co obědval, dohlídnu.

Situace se vyvíjela slibně. V rámci erotického flirtu mi donesl do vany sklenici vychlazené, autentické limonády se zázvorem.

V tu chvíli jsem vůbec netušila, že autentický zázvor je moc, moc špatný pro moje střeva, která se po tomto prolití rozhodla vydat veškerý svůj obsah a po zbytek noci orodovat ke všem svatým, na jejichž modlitby jsem si náhle vzpomněla.

Tenhle esej nemohl skončit jinak, než fekálně.

Sex kolem 50. rovnoběžky je totiž o tom, že nakonec pocítíte blaho, a zahodíte všechnu honbu za orgasmem při tom, když velebíte svého partnera za to, že prozíravě dokoupil toaleťák.

Rituál



Den mojí zrušené svatby připadal na den mých narozenin. „Oslav sama sebe, aspoň, né?“ radili přátelé jednohlasem. A tak jsem slavila sebe. Svatební šaty jsem přitom měla na sobě, neboť už byly ušité. Drahé jak pes. A nikdo je nechtěl koupit.

Když bylo po všem, vyvstala otázka, co s nimi dál.

„Hrozný, co? Jako bych se symbolicky rozhodla zlikvidovat svoji identitu, tím, že jsem si vybrala svatbu na den svejch vlastních narozenin. Už mi to vůbec nepřijde tak romantický,“ přemýšlela jsem nahlas před Tomasem. „Mohla bych ty šaty přivézt v pátek k tobě?“ opáčila jsem, na mysli maje ohniště a kamna v jeho baráku.

„Jistě. Uděláme s nima nějakej rituál,“ vyzkouzlil úsměv.

A tak se odehrál.

Můj přechodový rituál, který způsobil, že rostly i květy ze zadnice.

(Pokračování textu…)

Kdy je muž připraven se usadit?

Odpověď se nalézá v úryvku z reálného rozhovoru.

Já: A jak u tebe, hnízdní pudy?

Kamarád: Kdepak.

„Budu napjatě sledovat, kdy to přijde.“

„To jsme dva.“

„Znám několik chlapů, na které to přišlo až v pětačtyřiceti,“ pravím.

„To je taky rozumný,“ praví kamarád, „v té době už má chlap všechny komiksy, motorku, obojí ho přestává bavit a neví, coby!“