„Smysl života“ (sousloví, nadužívané) – Stav, kdy sami sobě nestojíte v cestě.

Svlečená žena v punčochách masturbující v autě, foto: Petr Jedinák, model: Nora P.

Svlečená žena v punčochách masturbující v autě, foto: Petr Jedinák, model: Nora P.

Yes, ten obrázek možná nemá se smyslem života nic společnýho. A nebo taky možná má. Protože ta stěžejní myšlenka padla v autě, a protože auto vyjadřuje pozitivní orientaci. Směr. A protože se mi moc líbí. O čemž by smysl života podle motivačních autorů měj bejt: dělat, co tě baví. 

Seriously, tohle je přece jediná logická odpověď na heslo „Dělej, co tě baví“!

Odpovědi nedostačujou.

Hledala jsem smysl života všude možně, v chlapech, duchovnu, náboženství, úspěchu, ve vědě a v poznání a jediná lakonická odpověď, k níž jsem byla schopna dospět, zněla, že smyslem života ženy je móda.

Když odečtem klišé, říkanky a rezignace, je tu pořád fundamentální otázka, se kterou mi pomohla zásadní redukce: někde jsem si přečetla, že smysl života není o tom, že ho někde najdeš, nebo – zejména! – že ho někde hledáš. Smysl života si vytvoříš. Ve skutečnosti je to ještě jednodušší.

Duše smysl života generuje stále. Neustále se tě snaží navádět a upozornit, jestli seš na správný cestě, zatímco ty vedeš svůj boj s nepřítelem. Jedním jediným, co existuje.

Smysl života je tudíž jednoduše stav, který zažíváš ve chvíli, kdy si už nestojíš sám v cestě. To, a pak, mít se trochu rád.