Trainspotting 2

Původní Trainspotting z roku 1996 je „kultovní film“ a „generační zpověď“. Komu v půlce 90. let bylo dvacet, a vyrostl v komunistický zemi, ještě nic nechápal.

„My jsme byli mladí, nadšeni ze svobody, kapitalismu a najednou nám někdo řekl: můžeš si kupovat super věci… a nebo se vyser na všechno a ufetuj se. A my jsme to nechápali,“ konstatuje Štefan. Směje se při tom. „Dneska už to chápem.“

„Tak půjdeš do kina s náma?“

„Nepujdu,“ konstatuje. „Něco by se ve mně zkazilo.“

Cestou se smějem, jak mého ex dostává krize středního věku, když si myslí, že by ho shlédnutí filmu psychicky položilo.

Cestou zpátky už se nesmějem.

Jestli se máte rádi, nechoďte na Trainspotting 2.

„Není to veselej film,“ prohlásil při natáčení jeden z protagonistů. „Je to film, kterej se vás zeptá, co že jste to udělali se svým životem?“

Pak vyšel trailer, a první komentáře psaly, na adresu hrdinů: „Divím se, že to přežili, celejch těch dvacet let.“

„Divím se, že jsme to přežili my,“ reagoval někdo další. (Pokračování textu…)

Horší, než být v řiti

„Je normální být v prdeli v toho, že je ti třicet,“ ujistil mne guru nad šálkem čaje. „Měl jsem to taky. Nikdo ti nepomůže.“

„To ráda slyším. Cos dělal ty, ve třiceti?“

„Myslím, že jedna věc je horší, než být v řiti,“ mluví z cesty, „a tou je být intelektuál.“

„Ve třiceti jsem vařil polívku bezdomovcům,“ šokuje mne dnešní korporátní žralok.

(Pokračování textu…)

Rytmus života (This is Rock)

Proud života. Foto: Petr Jedinák, 2016

Proud života. Foto: Petr Jedinák, 2016

Jdu známou cestou po práci domů, a možná proto, že už je noc, tak se mi moje myšlenky zdají být nové a neznámé.

Něco se valí jako lavina. Nemůžeš to zastavit. Co budeš dělat? Dospěl jsi do bodu, kdy můžeš těm pánům v práci říct, že nemají recht. Jsou na omylu, myslejí si, že za peníze můžou dostat cokoliv, i tebe. Tvoji duši. Jenže ty jsi s překvapením zjistil, že tvoji duši už nezaplatí žádná škvára.

Co uděláš? Co si počneme?

Železniční přejezd signalizoval předěl, tak jsem ho přešla. Proud myšlenek mezitím dotekl nazpět do svého zdroje. Došla jsem na zastávku autobusů, kde se před mými zraky otevřelo zvláštní divadlo.

Zpátky.

(Pokračování textu…)