Múzy nesedaj na blbečky

„Jedna z těch věcí, které se vám jeví jako malé, nicotné, ale z hlediska vesmíru maj kosmickej dosah…“

Táhne mi na třicet

Po dlouhé době to bylo rande hodné zapamatování.

Nejspíš hlavně proto, že to rande nebylo: nebrala jsem to tak. Záminka pro to, abych se s ním sešla, byla natolik důvěryhodná, že jsem jí uvěřila sama.

Jestli měl nějaký plán anebo jsem ho měla já, či oba, podprahově… to by vše vysvětlovalo. Že se to protáhlo o několik hodin, a na konci večera jsem seděla proti němu jako opařená, a málem jsem mu řekla „máš strašně sexy ruce“.

Jak už to bývá, člověk na prvním rande obvykle nic takovýho neřekne, tak jsem se ho na místo toho zeptala:

„A měl jsi někdy domácí zviřátko?“

Nora ve městě, foto: Petr Jedinák, 2016

Nora ve městě, foto: Petr Jedinák, 2016

Celý příspěvek

Debilní příběh o srdíčku

Chci vám dnes vyprávět příběh o srdíčku.

To srdíčko bylo docela malé.

Dokonce by se mohlo stát, že by propadlo dírou, kdybyste si ho dali do kapsy. Na to však bylo příliš důležité. V kapse jsem jej nenosila.

Nora ve vaně srdíčková, foto: Petr Jedinák

Nora ve vaně srdíčková, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Vášeň, kterou nikdo nechce

„Lidi toho strašně nakecají o vášni. Ale nikdo ji ve skutečnosti nechce mít ve svým životě.

Maximálně tak na televizní obrazovce.

Tu totiž může snadno vypnout.“

Ďáblův slovník

Když jsem usedla, abych začala psát o vášni, našla jsem si o ní pár motivačních citátů. Epických, s obrázky.

Na jednom z nich stálo:

Zjisti, co zažehne tvůj plamen. Následuj svou sirku.

Kdyby to bylo tak jednoduchý.

Nora orgasmická, foto: Petr Jedinák

Nora orgasmická, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Láska je slovo prázdný jako právě vynesenej nočník

Někdo se mne zeptal, proč nepíšu o lásce.

Sedla jsem si, a rozčilením napsala:

„Láska je slovo prázdný jako právě vynesenej nočník.“

A pak jsem pokračovala.

Nora poraněná, foto: Petr Jedinák

Nora poraněná, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Diana se bojí vášně

Musím vám říct o Dianě.

Královna Karlových varů je vysoká blondýna, ztepilá s vizáží volejbalistky. Tedy, přesně to jsem si o ní pomyslela, když jsem ji poprvé spatřila. Když jsme se daly do řeči, staly se z nás přítelkyně. Zjistila jsem, že se skutečně věnuje sportu. Není to volejbal. Diana běhá.

Běhá skoro každý den a náhodný pozorovatel, když vidí její modré tenisky a vlající hřívu, by mohl dospět k názoru, že před něčím utíká.

Diana se bojí vášně.

Vášeň ji stíhá, jako neviditelný přízrak, tikot hodinek, před kterým stále prchá. Když brzy ráno vstává běhat na kolonádě, je vyzbrojená, má walkman i krokmetrem a počítá si náskok, protože ví uvnitř, že ji stejně dobíhá.

Nora rozjímá, foto: Petr Jedinák

Nora rozjímá, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Velká kniha balení v Čechách, díl první: Amatéři

„Člověk už neví, čemu věřit. Viděla jsem dveře s nápisem MUŽI a za nima byl jen záchod.

z klasických vtipů o blondýně

Seděly jsme v ženském kruhu a rozebíraly svůj rodinný status. Ta nejhezčí z nás je aktuálně sama.

„Jak může bejt tak hezká holka sama?“ prohlásila jedna z méně zkušených a spustila tím salvu.

„No to nemyslíš vážně!“ pravila dotyčná. „Bejt hezká není vůbec žádná výhra.“ Vysoká, kozatá zrzka o tom musí něco vědět.

„Jak to?“ nevěří jí ta méně šťastná.

„No, především,“ pravila zrzavá, „tě chce spousta chlapů – ale který ty nechceš.“

„Chlap, kterej se ti líbí je třeba jeden z deseti,“ převádím situaci na matematickou úlohu. „Nebo jeden ze dvaceti.“

„A co ti zbylí?“

„Ty se tě snažej sbalit.“

„A na co třeba?“

Podívaly jsme se na sebe a starší a zkušenější se ujala výkladu.

DÍL PRVNÍ: AMATÉŘI

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Když potkáš svoji první lásku

Květen 2015

Šla jsem svou trasou napříč Vinohradama, domů z čistírny prádla a zrovna jsem si říkala, jak už nic není jako dřív, úbytek libida, žádná vášeň ze života, stárnu a tak. V tom potkám svého prvního kluka, svou velkou lásku ze střední.

Nora, Foto: Petr Jedinák, 2015

Nora, Foto: Petr Jedinák, 2015

Celý příspěvek

Spřízněná duše

Citace

Spřízněná duše (nábož. pojem, New Age) –  Souhrn všech ženských fantazií vtělený do smyšleného muže, kterého žena zaručeně  potká, když bude pravidelně provádět pravidelně duchovní cvičení, zaměřená na přitáhnutí spřízněné duše, chodit na duchovní semináře a číst duchovní knihy. Spřízněná duše je vám souzená a je smyslem vašeho života na zemi. Tato osudová láska je vždycky ta pravá, i když tak zpočátku nevypadá, neboť vztah s Osudovým Partnerem Duše vás může vystavit množství duchovních zkoušek, které je potřeba překonat a řídit se přitom Srdcem a ne rozumem.

Pokud vás zajímalo, co se stalo s mým americkým manželem, kterého jsem po svatbě už nikdy neviděla, stejně jako svoje prachy, tak se psychicky zhroutil hned poté, co jsem mu další odmítla posílat. Na neschopence sbalil svoji doktorku, ta mu po pár měsících zdrhla, nejspíš ve chvíli, kdy zjistila, že jeho ušlechtilá práce záchranáře je vlastně jen vylhaná fotka, kterou pořídil na Dni hasičů a ve skutečnosti je feťák. Pak se dvakrát přestěhoval a žil nevím kde nevím za co, ale docela určitě nedělal záchranáře. Na to konto zdědil balík peněz po svojí matce, poté co jí údajně poskytl veškerou první pomoc a dramaticky mu zemřela v náručí. Když ani tento dojemný příběh nezabral na mě, abych se k němu vrátila, koupil si bávo a strávil měsíc v kasínu s osmnáctiletýma Ukrajinkama. ve chvíli, kdy mu peníze došly, sbalil o dvacet let starší vdanou paničku závislou na heroinu a zasnoubil se s ní, aniž by se rozvedl se mnou. Sbalil ji na úplně stejný básničky, který psal mě, a který, jak jsem zjistila, nebyly ani jeho, a stejné obrázky, jak jsou spřízněné duše. Panička nicméně záhy usoudila, že jeho přísliby domku na pláži nejsou příliš podložené a utekla mu s jejich dealerem. Nakonec se vrátila za manželem, přestože ji zbouchnul a vydíral sebevraždou, stejně jako mně.

Když jsem o něm slyšela naposledy u rozvodového řízení, byl Danny B. na léčení. Na stejném, na které se předtím už čtyřikrát vysral. Ani to jsem samozřejmě nevěděla, když jsem rozprodala veškerý majetek a sbalená s jedním kufrem jsem se těšila na nový život se svou spřízněnou duší.

Za doplnění tohoto hesla děkuji Petrovi Jedinákovi, bez nějž bych úplně vytěsnila celou tu část o tom, jak utekla s drogovým dealerem. Realita je totiž, na rozdíl od fikce, vždycky o něco divnější.

black-and-white-photography-love-hearts_4_large