Trainspotting 2

MV5BNTc2Mzg3NTQtMzBkMS00NjQzLWEyNDAtYTFmNWRmOGNiN2NiL2ltYWdlXkEyXkFqcGdeQXVyNjU0OTQ0OTY@._V1_SY1000_CR0,0,673,1000_AL_

Původní Trainspotting z roku 1996 je „kultovní film“ a „generační zpověď“. Komu v půlce 90. let bylo dvacet, a vyrostl v komunistický zemi, ještě nic nechápal.

„My jsme byli mladí, nadšeni ze svobody, kapitalismu a najednou nám někdo řekl: můžeš si kupovat super věci… a nebo se vyser na všechno a ufetuj se. A my jsme to nechápali,“ konstatuje Štefan. Směje se při tom. „Dneska už to chápem.“

„Tak půjdeš do kina s náma?“

„Nepujdu,“ konstatuje. „Něco by se ve mně zkazilo.“

Cestou se smějem, jak mého ex dostává krize středního věku, když si myslí, že by ho shlédnutí filmu psychicky položilo.

Cestou zpátky už se nesmějem.

Jestli se máte rádi, nechoďte na Trainspotting 2.

„Není to veselej film,“ prohlásil při natáčení jeden z protagonistů. „Je to film, kterej se vás zeptá, co že jste to udělali se svým životem?“

Pak vyšel trailer, a první komentáře psaly, na adresu hrdinů: „Divím se, že to přežili, celejch těch dvacet let.“

„Divím se, že jsme přežili my,“ reagoval někdo další. Celý příspěvek

Horší, než být v řiti

„Je normální být v prdeli v toho, že je ti třicet,“ ujistil mne guru nad šálkem čaje. „Měl jsem to taky. Nikdo ti nepomůže.“

„To ráda slyším. Cos dělal ty, ve třiceti?“

„Myslím, že jedna věc je horší, než být v řiti,“ mluví z cesty, „a tou je být intelektuál.“

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Celý příspěvek

Táhne mi na třicet

Seděla jsem na starém gauči a dívala se do očí svým novým spolubydlícím. Způsob, kterým se pánové rozesadili kolem, naznačuje, že jde vážnej pohovor. Zabořím se tedy do gauče a čekám, co přijde na přetřes: rytí do historie nebo rovnou moje hygienický návyky.

Místo toho se mne jeden po druhém zeptají, jestli bych spala s nima.

Myslela jsem, že špatně slyším.

„Eeeeh… asi nee,“ odpovídám.

„Jenom jsme chtěli znát tvý preference,“ dodává druhej.

„To víš, zkušenosti!“ objasňuje domácí.

Prevence konfliktů na bytě, pomyslím si skoro nahlas. Jestli já na tohle nejsem stará.

Pak se bavíme dál, konečně, na téma mojí práce, vaření a hygienické návyky, a já se zdvořilostně zeptám, jak jste tu vloni oslavili vánoce.

„Tady kolega usnul po pěti pivech, na tripu ve vaně. Museli jsme ho z ní tahat,“ praví domácí.

„Nějak mi to nesedlo,“ přiznává druhý frajer a já se podívám na něj, na domácího, na sebe a uvědomím si přitom něco skličujícího:

Taky už mi táhne na třicet.

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Hlavně nezůstat lichej (Kouzelné číslo 35)

Tradicím Prigl.cz uctivě věnováno.

Pamatujete si ještě na ty traumatické okamžiky na základní škole, kdy nikdo nechtěl zůstat lichej při rozpočítávání družstva a nebo když se ve třídě obsazovaly lavice?

Sociální status posledního lichého jedince byl tradičně tak špatný, že osvícené učitelé každý rok přesouvali žáky mezi třídami, aby jeho výskytu zamezili. Pokud něco v životě opravdu nechcete, pak je to zůstat lichej.

Existuje kouzelné liché číslo, které určuje, že jste lichý zůstali.

Tím číslem je pětatřicet.

Je to v piči!, foto: Petr Jedinák

Je to v piči!, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Ona je had

Vzhledem k tomu, že následující povídka-thriller vyznívá jako klasická fikce, bych znovu ráda předeslala, že Malá Smrt je a vždycky bude osobní blog – a jako takový popisuje věci, které se staly, právě tak, jak se staly, ačkoliv se třeba neměly stát nebo bych v zájmu zachování zdraví měla tvrdit, že je na vině má bujná fantazie. – N. P.

Byla to docela obyčejná místnost, kde probíhají psychoterapie. Pohovka, dvě křesla a na zdi neutrální obraz. Neutrálně působila i doktorka, padesátnice, jejíž tvář si pět minut po odchodu neumíte vybavit. Usedla jsem do šedého křesla.

Zkušený filmový divák už by v tu chvíli věděl, že začíná expozice satanistickýho filmu.

Jenže to já jsem v tu chvíli ještě netušila.

Úzkostná žena ve vaně, foto: Petr Jedinák, model: Nora

Úzkostná žena ve vaně, foto: Petr Jedinák, model: Nora

 

Celý příspěvek

Zítra zabiju ženu v rudé

Měla jsem sen.

Toho druhu, který se nezapomíná.

Vtahuje vás svojí silou dovnitř stále znovu, dokud nepochopíte jeho tajemství. Takových přijde jen pár za život a to, čem hovoří, je vždycky otázkou života a smrti.

V tom snu jsem se střetla se svým Úhlavním Nepřítelem, jako se střetávají hrdinové v bojových filmech. Nikdo mi nemusel vysvětlovat, s kým mám tu čest. Byla to Ona. Čarodějnice. Krystalické Zlo. Síla která, je-li odhalena, tak už nepomůže nic jiného, než ji zabít. Zítra zabiju ženu v rudém, nebo ona zabije mne.

Celý příspěvek

Sex na 49° severní šířky

Když se bavíme o sexu, musíme pojednat sex, který se odehrává v reálném vztahu. Charakterizovaný marnou honbou po společném orgasmu, reálný sex je raritou, která se odehraje tehdy, když se obě siločáry protnou. Ty však po většinu času oscilují někde mezi „je vedro“, „je pozdě“, „mám krámy“, „dneska jsem se přežral“ a „to jako já?!“

A takovej je všude. Sex na 49° severní šířky.

Celý příspěvek