Od devíti do pěti

„Já si stejně myslim, že jenom sbíráš materiál na román,“ vynáší kamarádka hned zgrutu svoje podezření, že na ty pracovní pohovory chodím jen tak z hecu.

„Začínám si to myslet taky,“ konstatuju a před očima se mi začínají sčítat obrazy z posledních dnů.

Nora se chce flákat

Nora se chce flákat

Ukrajinská recepční s účesem z 80.let a malinovou rtěnkou mě naviguje do výtahu, kde přes četné varovné samolepky jsou cítit cigára.

A nemám tím na mysli davidoffky.

Na pohovoru pak dvě venkovská děvčata, první, přírodní s pouťovýma náušnicema a druhá, nevěrohodná blond, cvrlikají střídavě o kariérním růstu a o kantýně, kde si můžete dát polívku za podnikové čtyři kačky.

Jejich vytoužená meta, pozice personalistky ve velkým celostátním podniku v Praze, na velitelství všech supermarketů, je sytí euforickým pocitem úspěchu, takže si ani nepřipouštějí, že jinak všude kolem nich jsou Vršovice.

V evolučním boji právě povýšily z chlapa od traktoru na chlapa s motorkou a tak jim vůbec nepřijde divné, že se ve třiceti ucházím o místo teamové asistentky na poloviční úvazek. Celý příspěvek

Trainspotting 2

MV5BNTc2Mzg3NTQtMzBkMS00NjQzLWEyNDAtYTFmNWRmOGNiN2NiL2ltYWdlXkEyXkFqcGdeQXVyNjU0OTQ0OTY@._V1_SY1000_CR0,0,673,1000_AL_

Původní Trainspotting z roku 1996 je „kultovní film“ a „generační zpověď“. Komu v půlce 90. let bylo dvacet, a vyrostl v komunistický zemi, ještě nic nechápal.

„My jsme byli mladí, nadšeni ze svobody, kapitalismu a najednou nám někdo řekl: můžeš si kupovat super věci… a nebo se vyser na všechno a ufetuj se. A my jsme to nechápali,“ konstatuje Štefan. Směje se při tom. „Dneska už to chápem.“

„Tak půjdeš do kina s náma?“

„Nepujdu,“ konstatuje. „Něco by se ve mně zkazilo.“

Cestou se smějem, jak mého ex dostává krize středního věku, když si myslí, že by ho shlédnutí filmu psychicky položilo.

Cestou zpátky už se nesmějem.

Jestli se máte rádi, nechoďte na Trainspotting 2.

„Není to veselej film,“ prohlásil při natáčení jeden z protagonistů. „Je to film, kterej se vás zeptá, co že jste to udělali se svým životem?“

Pak vyšel trailer, a první komentáře psaly, na adresu hrdinů: „Divím se, že to přežili, celejch těch dvacet let.“

„Divím se, že jsme přežili my,“ reagoval někdo další. Celý příspěvek

Horší, než být v řiti

„Je normální být v prdeli v toho, že je ti třicet,“ ujistil mne guru nad šálkem čaje. „Měl jsem to taky. Nikdo ti nepomůže.“

„To ráda slyším. Cos dělal ty, ve třiceti?“

„Myslím, že jedna věc je horší, než být v řiti,“ mluví z cesty, „a tou je být intelektuál.“

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Nora ve vaně, Petr Jedinák, 2016

Celý příspěvek

Vášeň, kterou nikdo nechce

„Lidi toho strašně nakecají o vášni. Ale nikdo ji ve skutečnosti nechce mít ve svým životě.

Maximálně tak na televizní obrazovce.

Tu totiž může snadno vypnout.“

Ďáblův slovník

Když jsem usedla, abych začala psát o vášni, našla jsem si o ní pár motivačních citátů. Epických, s obrázky.

Na jednom z nich stálo:

Zjisti, co zažehne tvůj plamen. Následuj svou sirku.

Kdyby to bylo tak jednoduchý.

Nora orgasmická, foto: Petr Jedinák

Nora orgasmická, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Cítit, nevidět

Ta věc se mi stala, jak už se to s proroctvíma stává: ve chvíli, kdy jsem byla připravená.

Stejně jsem ji nečekala.

Když jsem se odpakovala od fotografa, našla jsem si studentský pokoj. Jiná možnost nebyla. Uprostřed horkého léta přišla chladná sprcha a ta mne probrala: nazřela jsem svůj celý život.

A stalo se to ve vaně.

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák, 2015

Nora ve vaně, foto: Petr Jedinák, 2015

Celý příspěvek

Zásah, potopená

Telefonujou vám často andělé?

Zásah, potopená. 

Seděla jsem strnulá, šokovaná, jako bych nechtěla uvěřit tomu, co se mi právě stalo. Vesmír mne opět usvědčil toho, že se svojí loďkou vesluju v protisměru a že už je na čase, abych s tím přestala. A využil k tomu člověka, jehož jsem nikdy neviděla, člověka, který dost možná ani neexistoval.

Protože, když to vezmu kolem dokola a okolo, nikdy nezjistím, jestli jsem tři hodiny poslouchala do telefonu nějakýho anděla. Vypnula jsem telefon a schovala fakturu na dně krabice. Moje racionalita by nesnesla, kdybych zjistila, že na ní podepsaná firma opravdu neexistuje.

Temný života proud, foto: Petr Jedinák

Temný života proud, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Smysl života

„Smysl života“ (sousloví, nadužívané) – Stav, kdy sami sobě nestojíte v cestě.

Svlečená žena v punčochách masturbující v autě, foto: Petr Jedinák, model: Nora P.

Svlečená žena v punčochách masturbující v autě, foto: Petr Jedinák, model: Nora P.

Yes, ten obrázek možná nemá se smyslem života nic společnýho. A nebo taky možná má. Protože ta stěžejní myšlenka padla v autě, a protože auto vyjadřuje pozitivní orientaci. Směr. A protože se mi moc líbí. O čemž by smysl života podle motivačních autorů měj bejt: dělat, co tě baví.  Celý příspěvek

Zítra zabiju ženu v rudé

Měla jsem sen.

Toho druhu, který se nezapomíná.

Vtahuje vás svojí silou dovnitř stále znovu, dokud nepochopíte jeho tajemství. Takových přijde jen pár za život a to, čem hovoří, je vždycky otázkou života a smrti.

V tom snu jsem se střetla se svým Úhlavním Nepřítelem, jako se střetávají hrdinové v bojových filmech. Nikdo mi nemusel vysvětlovat, s kým mám tu čest. Byla to Ona. Čarodějnice. Krystalické Zlo. Síla která, je-li odhalena, tak už nepomůže nic jiného, než ji zabít. Zítra zabiju ženu v rudém, nebo ona zabije mne.

Celý příspěvek

Terror vacui

Děs z prázdnoty. Příroda se prý děsí prázdna, povídali nám na hodinách latiny, a nikdy nevysvětlili význam úsloví. Nebyl čas na filosofování. A tak jsme se latinská úsloví učili jako říkanky, stejně jako vyznání víry. Na význam některých slov člověk nakonec nejlíp dojde sám.

Je sobota ráno.

Stav věcí: Sex jsem mela včera. Za kamarádkou jdu zítra. Manikúru mám hotovou a nakupovat jsem byla včera. Po pár telefonátech nazdařbůh a rozeslaných zprávách ležím ve vaně, vyplňujíc čas další pleťovou maskou a mytím vlasů. A ve vaně mám pocit, že se potápím. Ne, musím tomu kurva čelit.

Hrůza prázdného času na mne padá novou silou a já si začínám uvědomovat, že můj problém je vážný. Jestli nenajdu způsob, jak s ním jednat, začnu brzy chlastat.

Volný čas se přede mnou tyčí jako hora. Cítím ho každé ráno, když se vzbudím. Majestátná, zastrašující hora, která mne hrozí rozdrtit. Celý příspěvek