„Vždycky jsem hledala uspokojení“ – rozhovor pro Lascivní

Foto z cyklu "S Norou naživu", Petr Jedinák, 2015

Foto z cyklu „S Norou naživu“, Petr Jedinák, 2015

Mohla byste pár slovy popsat sebe jako osobnost?

Sebe člověk těžko popisuje, takže si vypůjčím, co o mně řekli ostatní: divoká krev z genů maďarských nájezdníků, dobrá duše, holčička, fatální žena. Jak to jde dohromady, to nevím. Byla jsem mnoho věcí pro řadu lidí a jsem jimi i dnes.

Jste jedna z mála českých erotických bloggerek, která se nestydí ukázat svoji tvář. Byla jste takto otevřená už dříve, nebo u vás nastal nějaký zlom, kdy jste se přestala stydět?

Okamžik, kdy jsem se rozhodla publikovat fotky, pokládám za zlomový. Do té doby tomu něco chybělo. Ilustrace Petra Jedináka dokreslují, kdo doopravdy jsem, i když pro většinu lidí je to spíš stimul vastní fantazie.

Dočetla jsem se, že jste navštěvovala církevní školu… Je vaše rodina věřící nebo proč padl výběr zrovna na tuto školu?

Jistě. Byla to religiozní rodina. Chtěli mne uchránit před nebezpečími velkého světa. (smích)

Máte pocit, že vás škola nějak poznamenala?

Nedávno jsem někomu vyprávěla, že jsem poprvé spatřila drogy v pětadvaceti. Nevěřili mi. Ale tak to prostě bylo, neznala jsem reálný svět.

Celý příspěvek

Fotografie z natáčení: Reportáž na téma orgasmické portréty

Galerie

Galerie obsahuje celkem 4 obrázky.

Včera jsem měla nový zážitek: orgasmus na kameru před televizním štábem.   TV Nova u nás natáčela dokument o souboru Orgasmické portréty Petra Jedináka. Bavili jsme se o tom, jaké to je a proč jsem do toho šla a kromě povídání … Celý příspěvek

Fuck off Facebook

Kromě toho, že Marc Zuckeberg, majitel Faceboku, je údajně Antikrist a financuje africké diktátory, tak vykázal Malou Smrt. Facebook v současnosti cenzuruje už nejenom fotky, ale také odkazy a dokonce i texty, jestli neobsahují neslušná slova.

Poslední slovo, za které jsem to schytala, bylo „masturbace“. Hmm. Nevěděla jsem, že je to sprosté slovo.

Zabanoval také obrázek, na kterém byla bílá čtvrtka, rysy podle pravítka rozdělená na kosočtverečné tvary. Fotograf do nich s láskou ručně dokreslil čárky, aby měl zásobu samolepících kundiček na naši milostnou nástěnku. (O jejím významu a funkci vám někdy příště povím.)

To už mi přišlo docela dost: zabanovat vyfocený papír s přímkami.

Nakonec mi sundal celý účet, a všem ostatním správcům všech mých ostatních stránek (včetně jedné opravdu velké firemní) zablokoval jejich účty na týden.

Tak skončila Malá Smrt na Facebooku, který je, jak stejně víme, jenom mašinou, která v nás generuje neurotické chování a u toho si nesmíme ani ulevit. Zřejmě by tak nemohl činit bez bdělých „příznivců“ mého psaní, kterými jsou bez pochyby všichni bývalí milenci, zhrzení vošousti a všechny fotografovy modelky, kterým nedal. Obojí se, bohužel, počítá na desítky.

Mám pro ně speciální zprávu:

2016_01_03_37

A ne, to není fotošhop. To je můj osobní zadek, těší mne.

Každý analfabet musí shledat, že tohle není vulgarismus, ale Umění.

Fotografie v záhlaví

Galerie

Galerie obsahuje celkem 10 obrázků.

Celé fotky, jejichž výřezy najdete v záhlaví. Autorem všech je Petr Jedinák, modelem Nora (já). Vznikly v letošním roce. Reprodukce, případně i předměty s potiskem budou k dostání někdy v příštím roce, část fotografií vyjde v knize. Případné podněty v tomto … Celý příspěvek

Rituál

Den mojí zrušené svatby připadal na den mých narozenin. „Oslav sama sebe, aspoň, né?“ radili přátelé jednohlasem. A tak jsem slavila sebe. Svatební šaty jsem přitom měla na sobě, neboť už byly ušité. Drahé jak pes. A nikdo je nechtěl koupit.

Když bylo po všem, vyvstala otázka, co s nimi dál.

„Hrozný, co? Jako bych se symbolicky rozhodla zlikvidovat svoji identitu, tím, že jsem si vybrala svatbu na den svejch vlastních narozenin. Už mi to vůbec nepřijde tak romantický,“ přemýšlela jsem nahlas před Tomasem. „Mohla bych ty šaty přivézt v pátek k tobě?“ opáčila jsem, na mysli maje ohniště a kamna v jeho baráku.

„Jistě. Uděláme s nima nějakej rituál,“ vyzkouzlil úsměv.

A tak se odehrál.

Můj přechodový rituál, který způsobil, že rostly i květy ze zadnice.

Celý příspěvek

Čaroděj

Začalo to klasicky nevinně. Pozval mne k sobě na focení. První vskutku letní den a já se peču v autobuse na cestě do nikam, za mužem, o kterým vím snad jenom to, že je opravdu fotograf a ne že skončím někde rozprodaná na orgány. Obchodníci s bílým masem nemívají portfolio.

Portfolio obrazů je také to první, co dorazivší k němu vidím. Vyskládané na kovové posteli, čtvercová skla jsou pokrytá zvláštní patinou, kterou vytváří jen historická fotografie.

Je to sbírka žen. A ne ledajakých.

To, co vidím před sebou, jsou portréty žen při orgasmu. A dneska se možná stanu jednou z nich.

Celý příspěvek

Zasvěcení

Rána, kdy se probudím a mám pocit, že všude kolem je světlo, patří k těm nejlepším. Včera jsem prošla jedním z nejzajímavějších rituálů. Nebyl můj. Nebyl podle žádného klasického žánru. Byl zcela beze slov. Bylo nás šest v doprovodu kněžky bez tváře, která měla masku zlatého slunce a purpurový plášť.

Muž v benátské masce

Muž v benátské masce

Celý příspěvek