Hlavně nezůstat lichej (Kouzelné číslo 35)

Tradicím Prigl.cz uctivě věnováno.

Pamatujete si ještě na ty traumatické okamžiky na základní škole, kdy nikdo nechtěl zůstat lichej při rozpočítávání družstva a nebo když se ve třídě obsazovaly lavice?

Sociální status posledního lichého jedince byl tradičně tak špatný, že osvícené učitelé každý rok přesouvali žáky mezi třídami, aby jeho výskytu zamezili. Pokud něco v životě opravdu nechcete, pak je to zůstat lichej.

Existuje kouzelné liché číslo, které určuje, že jste lichý zůstali.

Tím číslem je pětatřicet.

Je to v piči!, foto: Petr Jedinák

Je to v piči!, foto: Petr Jedinák

Celý příspěvek

Ground Zero (Rozmrdanej svět)

Obdivuju ženy, které jsou dámy. Jakože, nikdy neukončí konverzaci bez toho, aby se ujistily, že se také druhá strana cítí dobře, nikdy neřeknou nahlas, že potřebují odejít na záchod a toho bohdá nebude, aby se jim rozpárala punčocha. Nemaje disposice k takové image, volím hrubější slova, jelikož potřebuji, abyste si představili, jak vypadá rozmrdanej svět: jako apokalyptická rovina, na které dříve něco stálo.

Něco velkého a slavného, řeklo by se babylonská věž.

Nora za mřížemi, Foto: Petr Jedinák, 2015

Nora za mřížemi, Foto: Petr Jedinák, 2015

Moment, Noro, co to máš s tou mříží, sakra?

Mříž je předzvěstí pádu. Signalizuje, že v mém dokonale šťastném životě je něco v nepořádku. Mříž je past. Neviditelná zábrana, vězení, které cítíš, ale nevidíš ho. Je to věc navíc, brutálně vmezeřená mezi přírodou a aktem, mezi přírodou 1 a přírodou 2. je lidská, umělá. Je to babylonská věž mého života. Je to fotografie stará přesně rok, ze dne, kdy jsem poznala fotografa. Celý příspěvek

Statistika

Citace

Statistika (podst. jm. r. ž., jedna z daností života) – Nejpravděpodobnější obraz světa, ať se vám líbí, nebo ne.

„Miláčku, viděli jsme za poslední tejden vůbec někoho, kdo není v piči?“ pronesla jsem s pohledem upřeným do předního skla, a marně hledala odpověď tam venku.

„Dokonce ani na ulici,“ odvětil.

2016_03_04_35

Trenky nahoře a trenky dole

Jednoho dne ráno mne vzbudil neodbytný pocit, že bych měla napsat politickej komentář.

Pak jsem si s rozčarováním uvědomila, že pokud já budu chtít napsat politickej komentář, budu do toho muset nějak dostat sex. Toho dne zavlály nad Hradem rudé trenky a mně proběhlo hlavou, že to nebude nijak těžký.

„Já jsem taky nosil červený trenýrky,“ konstatuje fotograf. „Z vlajky sovětskýho svazu. Ušila nám je babička, jelikož měla kvalitní bavlnu. Na prdeli jsem pak měl takovou tu žlutou hvězdu,“ konstatuje svůj přetrvávající postoj ke společenskému zřízení.

„Tomu říkám ryzí českej pragmatismus.“

A tvoje dekadentní umění. Bo víme oba, že by sis tu hvězdičku odpáral, kdybysi chtěl, ale to ty ne, bo jak se vyskytne někde péro, kundička, prdel nebo možnost je do toho zakomponovat, tak přišla tvoje chvíle, komentuju telepaticky, že jsem všechno pochopila.

Celý příspěvek

Chvála menstruace

Když jsem se v neděli ráno probudila, a jako první se rozbrečela, zpětně nad tím, že mne včera večer někdo vlastně urazil, tušila jsem, že to nebude jen tak. Když jsem si pak sedla k počítači, a zjistila, že se mi všechno rozmlžuje, dostala jsem o sebe trochu strach. O hodinu později jsem si uvědomila, že u něj sedím nahá, již ve stavu suicidní deprese, jelikož mám po těle takovou horkost, že jsem se vysvlékla.

Jak jsme říkávaly na střední, „Přijela teta z Červenýho Kostelce.“

A jelikož tento blog pojednává koncepčně o všem krvavým, tělesným a výstředním, dovolte mi, abych vám něco řekla o menstruaci.  Celý příspěvek

Otočte vzhůru nohama a protřepejte

Jak mne velké kolo Osudu vzalo, obrátilo hlavou vzhůru, co jsem tam nového spatřila a zatřepalo se mnou.

Neumím to lépe pojmenovat. Můj život se za pouhý týden otočil o 180 stupňů, směrem, který jsem nemohla čekat – snad jedině, kdybych neházela bobek na věštby, které jsem obdržela a neměla sklon si je vždycky vykládat v souladu s vlastními očekáváními…

Žmoulám zelený papírek s věštbou, kterou jsem dostala od cizí ženy před dvěma týdny. Slova mi dodávají určitou jistotu v jinak zcela převráceném světě, kde zase umřelo několik iluzí a několik velkých snů došlo svého vzkříšení.Zítra ráno půjdu do práce a jak se znám, asi toho moc nesním, protože středobodem dne je domluvit se s nadřízeným o tom, že u nich končím. Prostě tak, končím. Důvody mám věrohodné, ale nepostihují v celku proměnu, kterou jsme prožila.

Někdo by asi řekl, že jsem moc hulila a začínám zase bláznit –– pravda, mám opět lucidní sny a vidím znamení (bože jak mi to chybělo! cítila jsem se, že je mne jenom půlka, když jsem byla normální, či spíše znormalizovaná…), společensky podvratné živly by mohly poukazovat na fakt, že asi 3 dny poté, co jsem přestala zobat antidepresiva a vypadla jsem z Prahy, jsem začala kout plány, jak se z téhle práce zdejchnout… ještě jiní by v tom mohli vidět jedině logický důsledek puzení někoho, kdo nikdy v normální práci nepracoval, a tudíž nebylo příliš pravděpodobné očekávat, že u toho vydrží… ti nejvíce jasnozřiví poukazovali na to, že tabulky v Excelu a prodávání hypoték zcela jistě nebude mou Pravou vůlí a kdypak se k jejímu konání vrátím?

Není cesty zpět. Už ne, už to jedu po druhý a vím přesně, kam tenhle vývoj spěje. Jsem na hlavu? Sakra jo. Jsem neschopna vést normální život s pomocí libido utlumujících pilulek? Jsem a nejsem. Jsem a nechci. Seru na to, totiž.

Pakliže můj život vždycky směřoval k větší nebo menší míře sebezničení, má jedině smysl, abych jeho zbytek prožila konáním věcí, které mi dávají smysl a může z nich mít prospěch celá společnost.

Absurdní je, že mám pocit, že dokonce i tohle psaní tento účel splňuje – lépe, než moje perspektivní, částečně prestižní slušně placená práce, která mi měla přinést hlavněpevný režim, pravidelnou stolici, pravidelné splátky atd. Můj pokus o spořádaný život byl nakolik autentický (nebo do-krajnosti-tažený), že jsem si málem založila stavební spoření. No chápete to?

Cítím se zase ve své kůži.

Konec srandy

Citace

Konec srandy (podst. jm., ustál. úsloví) je, když přijdete na nejdekadentnější show ve městě a zjistíte, že se díváte ve skutečnosti na běžný sexuální život svých přátel a jejich namlouvací rituály.

Úplný konec srandy nastává, když si povšimnete, že většina pomůcek při tom používaných kdysi patřila vám.