V tom není žádnej pohyb

Nora je šťastná, Petr Jedinák, 2015

Nora je šťastná, Petr Jedinák, 2015

„Proč nepíšeš?“ zeptal se mne.

„Copak můžu psát o tom, že spolu máme šťastnej vztah?“ zaštkala jsem. „To nikoho nezajímá. V tom není žádný napětí a žádnej pohyb.“

To jsem se naučila ve filmové škole. Pohyblivé obrázky.

Potřebujou se hýbat.

Hybatelem literatury je hrdina. V nějaký knize slavnýho spisovatele jsem četla, že „hrdina má problém.“ Hrdina zkrátka musí něco řešit.

Jinak není žádný napětí a žádnej pohyb.

Myslím na nejvýraznější hrdiny letošního roku…

Na Dianu, která se bojí vášně. Na Dianu, která mne ještě půl roku poté stalkuje. Nedokáže pochopit, že hru na kočku a na myš a na zlomené srdce už s ní nechci hrát. Je z toho běsná. Diana je typický hrdina.

Myslím na Richarda, který se taky bojí vášně a v peruánské džungli hledal ďábla, a mně si tu nechal v záloze, abych na něj čekala. Pak se vrátil na svůj pohádkový zámek, kterému v průjezdu dominuje busta hradního pána. Akorát, že na ní vypadá tak, jak nevypadal ani před třiceti lety nevypadal. Taky hrdina.

Fuck them. K čertu s nima. 

Některý lidi jsou dobrý jako literární postavy, ale ne jako přátelé nebo partneři.

I mně najednou přestalo zajímat, jestli jsem zajímavá jako literární postava: začalo mi záležet na tom, jestli jsem šťastná.

Nora se probouzí vedle mně, Petr Jedinák, 2015

Nora se probouzí vedle mně, Petr Jedinák, 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *